Co je to kulturní apropriace

Asi každý z nás již slyšel termín kulturní apropriace. Jen málokdo ale ví, co si pod tím přesně představit. Přitom je právě dnes, v době globalizace, mnohem důležitější než kdy předtím. Není tedy na škodu se podívat, o co se vlastně jedná.

 

V podstatÄ› jde o pÅ™ivlastňování cizí kultury. AvÅ¡ak aÄkoliv tento termín je relativnÄ› nový, nejedná se ani zdaleka o novou záležitost. Ve skuteÄnosti jde o nÄ›co, co je staré v podstatÄ› jako lidstvo samo, a jehož příklady najdeme v podstatÄ› po celou zaznamenanou historii.

 

 

Tím asi nejkÅ™iklavÄ›jším je pÅ™ivlastnÄ›ní si nejrůznÄ›jších pohanských a jiných svátků kÅ™esÅ¥any. Z tÄ›ch jsou zdaleka nejznámÄ›jší Vánoce, avÅ¡ak nejsou rozhodnÄ› jediné, je jich mnohem více. A kÅ™esÅ¥ané nejsou v žádném případÄ› jediní, kdo si pÅ™ivlastňovat Äásti jiných kultur. Ukázat můžeme například na staré Římany, kteří v podstatÄ› pÅ™ejali panteon starých Řeků, kde pouze zmÄ›nili jména jednotlivých bohů.

 

Dnes vÅ¡ak nabírá jinou podobu, neboÅ¥ se mnohdy stává souÄástí například turistiky. Jedná se například o to, když nosíme tradiÄní odÄ›v kultury, k níž nepříslušíme, jen proto, abychom si dodali zdání, že jsme její souÄástí. PodobnÄ› je tomu i s dodržováním urÄitých tradic. SamozÅ™ejmÄ› nikde není dáno, že je slavit nesmíme. OvÅ¡em pokud to dÄ›láme jen proto, že si myslíme o kolik jsme lepší, pak to rozhodnÄ› není ideální.

 

 

Když to navíc spojíme s dalším aspektem globalizace, tedy sjednocováním spoleÄnosti a vytrácením jednotlivých kultur, pak je pomÄ›rnÄ› jasné, proÄ to pÅ™edstavuje takové nebezpeÄí. Nakonec totiž může snadno dojít k tomu, že původní kultury zaniknou a nám zbudou pouze tyto smutné parodie. A to by byla rozhodnÄ› Å¡koda.

 

Proto bychom mÄ›li respektovat jednotlivé kultury, tradice a zvyky a nesnažit se je pÅ™ejímat za své, pokud se nechcete stát jejich souÄástí skuteÄnÄ› se vším vÅ¡udy. Jen tak opravdu najdeme cestu, jak tyto staré tradice zachránit.