Existuje mnoho lidí, kteří se bojí letět letadlem. Mají strach z poruchy a pádu z desetikilometrové výšky, který by prakticky neměli šanci přežít. Tomu rozhodně nepomáhají různé dokumenty, které se věnují právě leteckým neštěstím a které jsou pravidelně dávány v televizi. Přesto nám statistiky tvrdí, že právě letecká přeprava je tou nejbezpečnější. To se může zdát zvláštní, koneckonců pokud spadne letadlo, počítají se oběti mnohdy na stovky. Jak je tedy možné, že právě tento způsob cestování nám přináší největší jistotu, že dorazíme do cíle?
V první řadě je to kvalifikace pilota. Vzhledem k tomu, že si žádná letecká společnost nemůže dovolit riskovat svou pověst, dbají na to, aby všichni jejich zaměstnanci, a piloti zvlášť, své řemeslo skutečně ovládali. A to i přes fakt, že je dnes většina letu pilotována autopilotem.
Pak je tu také fakt, že k leteckým neštěstím dochází jen zřídka. Jistě, pokud se už stane, pak je to bezesporu katastrofa, avšak rozhodně to není nijak časté. Zvláště když vezmeme v úvahu, kolik letadel denně startuje. Pokud to porovnáme s počtem dopravních nehod či vlakových neštěstí, zjistíme, že toto číslo je skutečně mnohem menší. K tomu samozřejmě přispívá i fakt, že je mnohem menší pravděpodobnost, že se ve vzduchu střetnou dvě letadla.
Proč se tedy někteří letadel bojí? Jednoduše proto, že pokud už se skutečně něco stane, pak je jen malá šance, že člověk přežije. Srážka dvou automobilů může samozřejmě také skončit tragicky, avšak v naprosté většině případů lidé vyváznou jen s odřeninami a podlitinami, k vážnějším zraněním či úmrtím dochází jen zřídka.
To samé platí i u vlaku. Pokud se dva vlaky srazí, pak to většinou odnese strojvedoucí, avšak cestující jsou obvykle relativně v pořádku. Hořící automobil či vlak je navíc velmi snadné opustit – stačí otevřít dveře a vystoupit. To u letadel není možné. I proto jim někteří přezdívají „létající rakev“. Zda je však tato přezdívka oprávněná, musí rozhodnout každý sám.