Vždy si říkám, co by asi dělali lidé, kdyby byli zvyklí na auta a potom by ho nemohli mít. Já předpokládám, že by to byla pro někoho opravdu veliká pohroma. Já osobně si nedokáži představit, že by mi někdo vzal automobil. Protože jsem na automobil opravdu hodně závislá a také fixovaná, protože já vlastně automobilem jezdím do práce. Bydlím na vesnici, takže bych se jinam dostávala opravdu velice složitě. Navíc také velice často jezdím na rehabilitace kvůli zádům a kolenům, takže opravdu nevím, jak bych se dostávala do města, kdybych neměla automobil.
A já vím, že je to velice složité a nepraktické, když člověk nemá automobil. A opravdu musím uznat, že vážně svoji kamarádku lituji, která vůbec nemá automobil a má tři malé děti. Ona sama říká, že to velice obtížné. Proto také odmítla fakt, že jí její babička chtěla darovat dům na vesnici. To já bych brala hned všemi deseti! A kdo ne? Ona říkala, že bych moc ráda šla, ale že když nemá automobil, tak to nemá vůbec žádnou cenu. Ona by prý nevěděla, jak by se dostala do práce, protože má práce, a ještě brigádu ve městě. Já to chápu, protože by vlastně musela vypravovat stále každý den tři děti a ještě sebe, aby stihli všichni autobus, aby mohla jít do práce a její děti do školky a do školy.
Ona říkala, že by to bylo pro ni opravdu hodně nepraktické, i když by dům na vesnici měla vlastně prakticky zadarmo. Pokud i vy jste závislí takhle hodně na automobilu, tak se jenom představte to, kdybyste o něj měly přijít a museli byste se zase jenom věnovat tomu, abyste se dostali tam a tam z místa na místo. Je to opravdu hodně složité. A já opravdu lituji všechny lidi, kteří by si přáli mít automobil, ale mít ho nemohou. A někdy to tak bohužel je a nikdo s tím nic nenadělá. Člověk si může přát cokoliv a nebude to nikdy vyslyšeno.